Viscerální manipulace je manuální (ruční) terapie, která má vliv na všechny orgány v těle - jejich mobilitu (hybnost), tonus (napětí) a motilitu (vnitřní polohu). Jedná se o jemnou techniku, kterou se dá ovlivnit přirozený a samovolný pohyb orgánů v prostoru dutiny hrudní, břišní a pánevní. Každý orgán má svou danou polohu v těle díky ligamentům (vazům). Jednotlivé orgány se vzájemně dotýkají a vytváří tzv. orgánové skloubení. V důsledku změny viskozity v těchto skloubeních se zhorší tření, a tím dojde k omezení hybnosti mezi orgány nebo k jejich úplnému zablokování. To vede k onemocnění nebo až k nefukčnosti daného orgánu.

Tělo má snahu udržet důležité orgány v co nejlepší kondici na úkor méně důležitých struktur (nejčastji bývá postižen pohybový aparát). Místo subjektivního vnímání bolesti není vždy místem její příčiny.

Mezi pohybem všech orgánů, sousedících struktur a dalších částí těla existuje vzájemná souhra. U zdravého člověka je vzájemné propojení tkání orgánů a tkání pohybového aparátu elastické a ve vzájemné harmonii. Pokud se jeden orgán nepohybuje se svým okolím následkem nefyziologického tonu (napětí), adheze nebo změn polohy, začíná pracovat proti svému okolí. Stává se zdrojem chronické iritace (dráždní) v těle a v důsledku tohoto stavu se objeví bolest nebo řada jiných nepříjemných obtíží, které mnohdy nelze diagnostikovat pomocí přístrojů.

Viscerální manipulace je jednou z velmi účinných metod, které se využívají jak pro diagnostiku tak pro samotnou léčbu.

Diagnostika i léčba závisí na znalosti anatomie a palpační (dotykové) schopnosti terapeuta, který vnímá rychlost, amplitudu, symetrii a kvalitu kraniosakrálního pohybu a jeho šíření po celém těle.Více hledejte u mé kolegyně Markéty Schillerové.